Jak se rodila Nena – 1. díl

Kdybych to vzala úplně od počátku, tak se Nena rodila přesně 30. listopadu 1989 v Moravské Třebové Zuzaně a Milošovi, ale tohle je trochu jiný příběh, který vám někdy povykládám v článku o tom, jak vlastně vznikl název Nena baby 🙂

A teď k tomu, jak vznikla moje Nena. Myšlenky, že bych někdy chtěla mít něco svého, nějakou svoji značku, svůj produkt, jsem měla už dlooouho, možná už na vysoké škole, ale vždycky to byla nějaká velice nereálná představa a spíš taková malá utopie. Můj přítel se mi vždycky tak trochu smál, protože jsem měla jasně danou představu o tom, jaké parametry by to moje podnikání mělo mít. Byly to zhruba tyto:

– aby to byl produkt, ne služba

– abych to mohla rozjet více méně od stolu

– abych to zpočátku zvládla vyrábět/dělat sama a až časem si hledat dodavatele

– aby nebyl potřeba žádný velký kapitál

Takže prostě ideální business plán!

Tak jsem tak průběžně přemýšlela, vymýšlela, ale nic moc se mi v hlavě nerodilo.

Pak se mi narodil Oliver a já najednou byla na té mateřské DOVOLENÉ a tak jsem si mohla DOVOLIT přemýšlet nad všemožnými věcmi a znovu se mi do hlavy vkradla myšlenka, že kdy jindy než teď je ten ideální čas na ten první podnikatelský krok.

Nutno asi podotknout, že mám vystudované marketingové komunikace a vždycky mě bavilo sledovat, co je kde nového, co se děje na sociálních sítích, jaké jsou trendy atp. Takže pro mě bylo přirozené, že jsem se tak nějak průběžně začala orientovat v té maminkovské mentalitě, v tom, co frčí, co se dnešním maminkám líbí. A hlavně jsem sama holka a maminka, co má ráda kolem sebe „pěkno“, a v tom dětském sortimentu bylo někdy těžké najít něco, co by úplně naplno vyhovovalo mým představám.

A všechno tohle směřovalo k 30. 9. 2017, kdy mě to všechno napadlo. Možná by pro někoho mohl být zajímavý ten proces tvorby toho nápadu, protože to nebylo stylem BOOOM-NÁPAD-JUCHŮŮŮ! Toho dne mě totiž napadla ta první klíčová myšlenka, ten klíčový prvek – personalizace. Tehdy se na českém trhu začaly objevovat nějaké první personalizované produkty, ale vesměs jsem vídala takové nějaké medvídky, lapače snů atd. A tak jsem si toho večera sedla k počítači, založila nový excelovský sheet a začala dělat sama se sebou takový malý brainstorming, co všechno pro děti by vůbec mohlo být personalizované. Napsala jsem pod sebe asi 40 různých věci, od úplných banalit k docela složitým věcem, prostě jak mě to napadalo, tak jsem psala. Když už mě nic dalšího nenapadlo, napsala jsem si do jednoho sloupečku „Co by se mi líbilo nejvíc“ a do druhého „Co zvládnu vyrobit sama“. No a když se v obou sloupečcích objevila personalizovaná deka, bylo rozhodnuto, že tohle by mohla být ta cesta. Ještě ten večer jsem se začala topit v Pinterestu, začala jsem hledat, jaká je v ČR konkurence (v té době téměř žádná), hned jsem začala řešit technologii a opravdu jsem asi za 4 hodiny googlení měla ten produkt vymyšlený v podstatě tak, jak teď vypadá. Což je vlastně strašně vtipné, protože potom ta cesta od nápadu k realizaci už netrvala ty 4 hodiny, ale dlouhé 4 měsíce. A tuhle cestu vám popíšu zase někdy příště, v dalším pokračování zrodu mé Neny.